IV. „Jenž Tě, Panno, na nebe vzíti ráčil.“

Xaver Dvořák

Zem ztichla v smutku květ měl slzu v oku(J5f) a pramen v mechu zastavil se v toku(J5f) i ptáci na křoví jenž zpívali(J5m) teď zmlkli a se k nebi dívali(J5m) Tam azuru již modrém ve hluboku(J5f) se andělové nesli v plachém kroku(J5f) a jako bouře hřmící přívaly(J5m) jich sladké hymny dolů splývaly(J5m) Na křídlech bílých jako z liljí květů(J5f) v trůn spjatých k nebi Tebe vznášejí(J5m) již z náručí vyrvali hrobu světu(J5f) a proto divná bolesť zemi souží(J5f) a vzdechem lká to ve vln peřeji(J5m) ach proto duše má vždy k nebi touží(J5f)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	4
Celkem veršů:	14
Jamb:	14 (100 %)