Spes nostra.

Xaver Dvořák

Co tajných muk a žalů neskonalých mou duší hřmělo v dnů mých tesknou chvíli, kdy slze trpké líc mi zarosily a hořkou padly žlučí v žití kalich; kdy nohy mé ach často na úskalích v krev zraněny se mdlobou zastavily, a darmo zvedal jsem své zraky k cíli, jenž v chmúrných mlhách stopen chvěl se v dálích; a zoufalství spár, když mé nitro zrýval a mládí obzor hrozivě se stmíval, Tvůj sladký zjev se vždycky ke mně skláněl a hebkou rukou chmúry s čela sháněl, když klesal jsem juž nad propastmi stoje, Ty, Matko svatá! byla’s – naděj moje.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

65. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Láska bez lásky. (Emanuel z Čenkova)
  2. JÁ Z BOLESTI VYROST A MILOVAL... (Antonín Sova)
  3. I. Pod bledou oblohou, jež divnou krev mi dala, (Arnošt Ráž)
  4. UTAJENÉ SLZY. (František Soldan)
  5. Z DRAMATU NERVOSY. (Antonín Jaroslav Klose)
  6. V. Cizí bolesti. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Národní píseň. (Karel Babánek)
  8. De monte sacro. (Xaver Dvořák)
  9. Dětské sonety. (Xaver Dvořák)
  10. Píseň smíření (Otokar Fischer)