VII. DVOJÍ BOUŘE.

Jaroslav Vrchlický

To moře, které pod okny nám hřímá, jak zní s našimi srdci do souzvuku! jak v jeho bouři a v jich svorném tluku se na tvých ňadrech dvakrát sladce dřímá. Já tvoji šij, noc vlny obejímá, a oba svoji uspáváme muku; jen po tmě hledám tvoji malou ruku, jež nudy balvany mi s čela snímá. Jak ležel bych kdes na dně pohrobený a uchvátil mne polyp storamenný, ve objetí tvém chvěju se a bojím. A čím bouř venku v chaos větší splývá, tvé srdce slyším, jak z té vřavy zpívá, a rty mé vodí k břehům – k bokům tvojim.

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

885. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZABLOUDILÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  2. BOUŘE. (Svatopluk Čech)
  3. NOCTURNO. (Antonín Klášterský)
  4. VE VÝŠI. (Sigismund Bouška)
  5. POLIBKY. (Jaroslav Vrchlický)
  6. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)
  7. PODZIMNÍ PORTRÉT (Božena Benešová)
  8. V noci. (Jaroslav Vrchlický)
  9. VIDĚNÍ. (Růžena Jesenská)
  10. PLAVBA. (Ludvík Lošťák)