Maják.

Jaroslav Vrchlický

Maják.
Zhas’ právě –v jitra posupnou šeř teď, na skalisku čněl sám jak přelud divý, pěn kol něho se roztřískaly hřívy, a v bok zas proudů šlehala ho změť... A byla přísná, chmurná jeho zeď a myslil jsem na jeho plápol snivý, tak sladký plujícím, tak dobrotivý, jenž k lodi zdál se volat: Leť, ó leť! A jako on – tak v životě znám lidi, jichž oko pouze drsnou stránku vidí, když slunce, štěstí lidské, mile svítí... Však přijde noc, tož neštěstí a zmatky, v tom jako zázrak dojemný a sladký jim v duši plápol soucitu se vznítí...! 22

Kniha Různé masky (1889)
Autor Jaroslav Vrchlický