EPILOG.

Jaroslav Vrchlický

Tak různé vyměnil jsi masky, tu dumu, žert i plachý cit, tu báje škrabošku, tam lásky a všady chtěl jsi vtipný být. Ne, protestuji proti tomu, ne vtipný, chci být pravdivý, jak světla šíp ve zášeř stromů žert splítám s pravdou – protivy. Však přijdou chytří a ti řeknou: To všecko řek’ v své písni dřív! a formy té se nezaleknou, již stavíš leskle na odiv. Já lecjakou spolk’ u nás dvornost, tím nezblázním se k posledu, já líčit nechci nemotornost a píši jen – jak dovedu. A jak jsou zvyklí „trhat“ všady, co na jich poli nezkvetá, tak řeknou: Mask tu různých řady, leč za nimi kde poeta? Těch lituji, kdo pod škrabošku se neumějí dívati, nechť soused chválí si stín došků, já uvyk’ v růžích zpívati. A v posled moh’s juž vystřízlivět, co hodil’s knih juž davu v změť? Nač na ideal stále civět, rci upřímně, oč dál jsi teď? Ach ovšem „dál“! – Co platno sníti? Zde říci lze jen v toužení, co Wagner kdys: Je krátké žití a velmi dlouhé umění!

Patří do shluku

znělka, petrarka, laura, sonet, rým, rýma, verš, musa, mizina, opěvat

103. báseň z celkových 259

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. L. Znělka závěrečná. (Jan Vřesnický)
  2. I. Chci k Tobě takým promluviti slovem, (Adolf Heyduk)
  3. 612. Odpusť, že tak nedokonále sem (Jan Kollár)
  4. 92. Mnohý jazyk, znělky milé, laje (Jan Kollár)
  5. LXXIII. Jaké práce mne to druhdy stálo, (Josef Uhlíř)
  6. Pějte si vy Apollovi sluzi, (František Sušil)
  7. BEZ NÁZVU. (Josef František Karas)
  8. 41. Při pohledě, jehož vážnou zpouru (Jan Kollár)
  9. 149. Již se s tebou Muzo rozžehnávám, (Jan Kollár)
  10. I. Tebe chtěl jsem v písni vroucí, (Josef Uhlíř)