Z přístavu.

Jaroslav Vrchlický

Ryk davu stichnul la dozněla(J5m) jen se stožá pest praporce(J5m) se v zlatém vzduchu tiše vlnily(J5m) tu z plav řady vystoup kapitán(J5m) a pohár zla nem naplniv(J5m) obtil k moři tvář svou veselou(J5m) a k lodi pak jež la popr(J5m) se nestálých vln svěřit obje(J5m) jal hovořit se hlasem nadšeným(J5m) Spěj v dálku šťastna trů pohoda(J5m) připne to or peru(J5m) slunce zář však nikdy bles svit(J5m) na plachty tvoje že roz(J5m) Spěj v dálku šťastna mostem živým buď(J5m) po kterém po rod rodu(J5m) ku svor práci ruku bratrskou(J5m) Nes no světa boženství v dál(J5m) jež sluje práce V bouřích pevna stůj(J5m) lidského ducha symbol vzneše(J5m) Ty ale živle přijmi v náruč ji(J5m) Nereidek prsy vlny tvé(J5m) ji koba v sni laho(J5m) ty šťast k břehům nes ji neznámým(J5m) Tou číší kterou vznáším k obloze(J5m) bych obsah je vylil ve tvůj klín(J5m) ti vzdá člověk hold svůj povin(J5m) jsa moře duchem to souroden(J5m) To promluvil a číši ky(J5m) vlil do vln tichých perly zlace(J5m) jak z číše tekly no křiku bouř(J5m) a zvo hlahol a hří děl(J5m) je prozely Plachty napjaty(J5m) ve vzduchu čapky šátky kytice(J5m) a loď juž sjela v bouřném sotu(J5m) jak ječ pták sluncem oblita(J5m) básník ale kte stále sním(J5m) plá moře nebo pustiny(J5m) cit nekonečna vzbou v srdci mém(J5m) jenž v hym le v ruchu valných měst(J5m) cos neznáho hledám zamyšlen(J5m) snad jedi jsem v bouřném davu stál(J5m) můj ret se nechvěl ruka nehnula(J5m) Však v duši jak mračno hrozi(J5m) jak báj kolos děs vidina(J5m) se hle vzpjala Mezi skalami(J5m) kdes v archipelu zřel jsem zmítanou(J5m) loď nádhernou viděl trů spár(J5m) jak rve ji plachty ba sup ohni(J5m) jak blesk se snesl je na stožár(J5m) slyšel řek li sot vln(J5m) viděl pus kameni břeh(J5m) a na něm nahou muže mrtvolu(J5m) jenž nejkrásnějších na jsa pln(J5m) číš na rozlil moři k pozdravu(J5m) Teď z lebky jeho číš si ulal(J5m) kýs mořský pták jak ru no z ní(J5m) krev tekla na břeh barvíc purpurem(J5m) ve vlhkém písku tichých škeblí dav(J5m) Křik davu zněl mi v duši čitkou(J5m) i šel jsem do z ulic prchaje(J5m) a zde v své jiz stále přitmě(J5m) bych v přítmí života se navyknul(J5m) na temno hrobu dvéře zamknul jsem(J5m) a zapráše spustil clony(J5m) a stále mučen děsnou vidinou(J5m) jsem v podušky skryl ubledlou svou tvář(J5m) neb da věč ironie duch(J5m) jak navzdor mojim zpěvům nadšeným(J5m) plamenným hymnám duchu čloka(J5m) mně ukazoval stále v lodi (J5m) tvou blud lidstvo budoucnost a cíl(J5m)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 3
Celkem veršů: 71
Jamb: 71 (100 %)