PÍSEŇ.

Jaroslav Vrchlický

PÍSEŇ.
Jestliže jste usnuly, písně v srdci mém, jestli na vždy zhasnuly hvězdy vaše v něm, co mi zbývá? Pouze sten a matný svist, jímž se třese svadlý list s kraje opuštěných hnízd, větrnička zpívá. Smutná hudbo jeseně, zníš mi zas a zas, opakujíc zmateně, co děl dávný hlas. Bylo, není... Jaký div, že houstne krev a že vázne tón a zpěv, nelze myslit na úsměv při tom pomyšlení! 67 Mladých dívek tisíce jdou před zrakem mým, sladké, šedé pěnice rosným osením. To je písní! To je hudby vzdálené, to je lásky plamenné, vytoužené, ztracené, kdo to jenom vysní! 68

Kniha Skryté zdroje (1908)
Autor Jaroslav Vrchlický