Naposled!

Jaroslav Vrchlický

Naposled!
V loučení v tvém objetí slz nemohu zdržeti; i ta snítka zachvěje se, když s ní ptáče uletí! Až můj život uvadne, nebuď ti to záhadné; i studánka zakalí se, když tam kámen upadne. A má píseň blouznivá, víš, proč ještě vyznívá? Vždyť i slavík před svou smrtí naposled se vyzpívá! 65

Kniha Sny o štěstí, Vittoria Colonna (1900)
Autor Jaroslav Vrchlický