PASSIO

Xaver Dvořák

PASSIO
Přichází doba, pod křížem se stul, nad tebou Ježíš dlaně rozvinul, srdce je otevřené zcela nachově do mramoru těla. Krůpěje táhlé kanou dech co dech, déšť splývá srdcí po všech úhorech pro vše, co leželo tu ladem, by vzešlo žatvou nebo sadem. By skály zdrobily se v sypkost hlín a hojnosti svůj otevřely klín, co bylo jalové v svém zrodu, by neslo sladkou tíži plodů. By požehnání divem nesla zem, by kvetla radostí i pokojem a vroucí rozpjetí dvou dlaní by bylo duhou požehnání! – Ó buďte pozdraveny, předrahé vy dlaně, žertvo viny neblahé, nad zemí duhou v hrůzy děse symbolem míru zvedejte se! 36