VELKONOČNÍ JITRO

Xaver Dvořák

Jenom ještě okamžení, jen co svitne úsvit denní, co by luny oblouk znik’, touho, ještě okamžik! Jen co rosa chytne září jako svíce na oltáři, jen co zanotuje ples ptactvo: „ejhle, Velekněz!“ Rozevře se hrobu země, rozhoupá se srdce ve mně jako velkonoční zvon, najde nejsladší svůj tón! Nebe, země, co má hlasy, v jeden hymnus světa spásy, v jednu splyne epopej, slavit tisícletý děj! – Velkonoce! v chaos světa jak zní epopej ta, umlká v ní válek shon – prostřed nás, hle, stojí On!...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

1104. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Mučedníci (Antonín Klášterský)
  2. ČESKÉMU DÁVNOVĚKU. (Eliška Krásnohorská)
  3. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  4. Srbům lužickým. (Jaroslav Vrchlický)
  5. 21. XII. 1918 (Božena Benešová)
  6. báseň bez názvu (Rudolf Medek)
  7. VII. Památko věku, laure věncující, (Václav Šolc)
  8. NAŠE HRADY. (František Kvapil)
  9. POZDRAV SOKOLŮM (Bohdan Kaminský)
  10. Mrtvým vlastencům. (Svatopluk Čech)