ALLELUJA, ALLELUJA!

Xaver Dvořák

ALLELUJA, ALLELUJA!
Slavnostně zní to a jak s výše, oblaka jsou to? andělé? ten hymnus opojivě dýše a v tajemném jak pocele. Po noci dne jak rozzáření se tobě prosvětluje hruď, po slzách stopy v zraku není, duhově září odtamtud. Je žal jak s hrobu odvalený náhrobní kámen s pečetí; ovily růže jeho stěny v nového žití početí. Jak z komnaty by vyšel ženich k zásnubám svatým s dušemi a člověk v nových pokoleních se obnovuje na zemi. – Velikonoce, divů taji, v tvých allelují rozhlase se hloubky lásky otvírají, v chléb změněna, jež rozdá se!... 43

Kniha Zrcadlení na hlubinách (1936)
Autor Xaver Dvořák