IMMACULATA

Xaver Dvořák

IMMACULATA
Neposkvrněné Početí jsem a v lásce Boží kořením; jak ve vodách květ v hloubi Písem se odrážím a tiše sním. Já vypučela z přislíbení pod stromem rajským z Božích úst, jak kořen nových pokolení kmen mystický jsem počla růst! Je plíseň hřích a načemkolina čemkoli, co vzešlo hnilý Evin plod; na onom dřevu kříže to-li narouben není můj tu rod?! Panici, panny mého keře zda nejsou růže bělostné? rod světců svatosti pel béře z mých závojů tu v znoji dne! Však obraz nejvěrnější z všeho, jenž sladkostí vás opije, z tajemství neposkvrněného plod můj, je bílá Hostie! 53