Postranní okno.

Jaroslav Vrchlický

Postranní okno.
Ku balvanu si sedli eremiti a ruce, oči vzhůru k Pánu vzpjali, by nasytil je, a v tom mezi skály se havran snáší, jenž je denně sytí. Chléb ve zobákuzobáku, s oblohy se řítí, i vzali jej a vespol požehnali, a lámali a dávali a brali, a modlitbou se vděk jim v srdci nítí. My rovněž, eremiti ideálu, prosíme o chléb v strádání a žalu, bušíme darmo v srdcí tvrdou skálu. Však čím víc šlehá k nebi duší plamen, čím svět chcem tisknout v rozpětí svých ramen, tím v úděl tvrdší dostáváme kámen. 36

Kniha Sonety samotáře (1885)
Autor Jaroslav Vrchlický