Postranní okno.

Jaroslav Vrchlický

Ku balvanu si sedli eremiti a ruce, oči vzhůru k Pánu vzpjali, by nasytil je, a v tom mezi skály se havran snáší, jenž je denně sytí. Chléb ve zobáku, s oblohy se řítí, i vzali jej a vespol požehnali, a lámali a dávali a brali, a modlitbou se vděk jim v srdci nítí. My rovněž, eremiti ideálu, prosíme o chléb v strádání a žalu, bušíme darmo v srdcí tvrdou skálu. Však čím víc šlehá k nebi duší plamen, čím svět chcem tisknout v rozpětí svých ramen, tím v úděl tvrdší dostáváme kámen.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

628. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. kvetoucí most (Stanislav Kostka Neumann)
  2. XX. Blesk rozčísnul ten dub až do kořene. (František Leubner)
  3. Mater dolorosa. (Augustin Eugen Mužík)
  4. MEDITACE. (Antonín Klášterský)
  5. Žena Pilátova. (František Leubner)
  6. Jaká se tam shromažďuje kupa? (František Sušil)
  7. Meditace. (Jaroslav Vrchlický)
  8. POUŠŤ. (Vladimír Houdek)
  9. Bořek. (Antal Stašek)
  10. Hagar a Ismael. (František Leubner)