Meditace.

Jaroslav Vrchlický

Nač postavil’s nás v národů šik, Bože? Ne za šašky přec nebo za posluhy! Proč tedy stále tento žernov tuhý, chléb okoralý, slzou vlhké lože? Proč v hrudi vlastních bratrů steré nože? Proč ve snách pouze nové slávy duhy? Proč v myšlénkách jen k novým činům vzpruhy, když jiným při všem jsme jen za rohože? Proč jiskry ducha dal’s do české lebky? Proč sílu, křepkost vložil’s v svaly naše, když poroba nám stojí u kolébky? Zda nebylo by lépe pro nás, býti jen tupým davem, jenž v jhu schýlen plaše se ohlíží, rád, když jen může žíti!?

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

421. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jaká se tam shromažďuje kupa? (František Sušil)
  2. Píseň o zvonu. (Josef Jungmann)
  3. MODLITBY. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Moderní. (Augustin Eugen Mužík)
  5. Postranní okno. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Bořek. (Antal Stašek)
  7. Bolné zpomínky. (Vojtěch Pakosta)
  8. MEDITACE. (Antonín Klášterský)
  9. Naděje. (Antonín Koukl)
  10. MOST DUŠÍ. (Antonín Klášterský)