MODLITBY.

Jaroslav Vrchlický

Ač vskutku dědů ztratili jsme víru, přec duše naše modliti se musí, ať blahem přetýká číš žití v míru, ať rozbita je v kusy! Přec naše tužby, prosby, vzdechy, stesky se neustále hrouží do neznáma, ať osud růžové či chmurné arabesky nám vplítá v žití drama. Nic platno bušiti se hrdě v ňadra, nic platno, nejistota pýchu zdusí, to tvrdé srdce z měkkého jest jádra a modlit se zas musí. A modlitby ty budou světem zníti, ať třeba marny, nikým neslyšeny, ať jako děcka pláč, jak vlků vytí, ať kletby nebo steny: Neb dokud láska plá v to žití chudé a dokud člověk pro ni všecko zkusí, o miláčky své dokud chvít se bude, vždy modliti se musí. Tak neznámé my propadáme moci, která nás v spárech svých drží, jak luňák svírá ve větru a noci holoubka nad tmavou strží. Pták darmo tikne v prostor zachmuřený, a přec to zaznělo vzduchem! O bože, ukryt pod sterými jmeny, ozvi se v srdci mém hluchém! Jen ozvi se! Neb kdyby těžké jarmo nás v posled rozdrtit mělo, ten výkřik náš zněl přece, byť i darmo, a přelít’ by stínem tvé čelo!

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

337. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Per aspera... (Vojtěch Pakosta)
  2. 28. ŘÍJNA 1918 (Růžena Jesenská)
  3. III. Jak ozvěna v skalách zasněných (Stanislav Kostka Neumann)
  4. XII. Jaký výkřik burcuje nás ze sna, (Antonín Klášterský)
  5. Kdo s koho. (Ladislav Quis)
  6. Skály. (Herma Pilbauerová)
  7. LACRIMAE RERUM. (Jaroslav Vrchlický)
  8. VI. Co může po nás jednou tady zbýti? (Jaroslav Vrchlický)
  9. XX. Sílu, Pane, sílu těm, kdo vedou (Antonín Klášterský)
  10. Bořek. (Antal Stašek)