Pokračování.

Jaroslav Vrchlický

A ještě slovo o umění malé: Když poesie vrchovatou číši jsi lidstvu nalil a ve ňader skrýši zdroj citů tvrdé vykouzlil jsi skále: Když člověk byl jsi v radosti a žale, kdo smí ti zazlít, když zasedneš v tíši a nasloucháš, jak ze sna květy dýši, i hovoru hvězd na jich pouti stálé; jak mnich, jenž květy lotosů a fijal tkal zlatem do missalu inicial, když myšlenku svou smáčíš v nach a duhu; jak čínskou vázu purpurem a tuší a směsí brouků, motýlů a kruhů když zdobíš ji, a vdechneš přec tam duši?

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

236. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ký div, že básník často v knize svojí, (Jaroslav Vrchlický)
  2. Také píseň o hvězdách. (Jaroslav Vrchlický)
  3. V noci. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Jsou básně v duši. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Nox. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Hvězdy. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Ó, jaká rozkoš... (Rudolf Richard Hofmeister)
  8. Štěstí. (Milan Fučík)
  9. Že největší jsi poetkou, lid praví, (Adolf Heyduk)
  10. Ozvěny. (Alfons Breska)