Slečně Klementině Kalašové.

Jaroslav Vrchlický

Slečně Klementině Kalašové.
Když gladiator vstoupil do areny, kde za krásnou smrt musil dát své žití, co byl mu jásot davu a co kvítí, co úsměv caesara tak vykoupený? Leč soudruh v boji k němu nakloněný když s pohledem, v němž soucit plá a svítí, mu tiše děl: Ty můžeš slavně mříti, v tom uznání měl nesmrtelné ceny. Být uznán davem, los je k závidění, leč uměním být pochopen, to cílem je svrchovaným umělcova snění. Zde mžikem získá vše, co žitím ztrácí, a šťastný skloněn nad svým vlastním dílem se k svému zdroji, v domov vlastní, vrací. 59

Kniha Sonety samotáře (1885)
Autor Jaroslav Vrchlický