Čtyři věky lidstva v lese.

Jaroslav Vrchlický

Kryt koží medvědí v střed skalných tesů spěl člověk pravěku po divém honu, ve vichrů kvílení a snětí stonu noc bouřnou trávil v úzkosti a děsu. Čas minul. Nymfy spěly stínem lesů, Pan zvedal zvědav hustých snětí clonu a stromy chvěly se pod deštěm tonů a mech se třás’ pod dívčí nohou v plesu. A přešly věky. Tu eremit tajil se v skalnou sluj a v tísni starých stromů šat andělů zřel plát a ráj si bájil. Teď starý hajný – celá poesie! – zří kouřem dýmky, když jde z lesa domů, jak slunce žnečkám zlatí nahé šíje.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

nymfa, faun, satyr, syrinx, čilimník, hélios, kentaur, flétna, jilm, helios

50. báseň z celkových 333

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LEGENDA O SV. PROKOPU (Jaroslav Vrchlický)
  2. Triumf jeseně. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Pomsta gnomů. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Druhý déšť. (Jaroslav Vrchlický)
  5. IV. MOTIV KUKAČKY. (Jaroslav Vrchlický)
  6. 25. I tu v lese rád si prodlím, (Vojtěch Pakosta)
  7. Zimní jízda. (Jaroslav Vrchlický)
  8. VII. Antická ekloga podzimní. (Jaroslav Vrchlický)
  9. SELANKA (Jan Opolský)
  10. Antické jaro. (Jaroslav Vrchlický)