Jeť básník nejvíc světu zodpovědný

Jaroslav Vrchlický

Jeť básník nejvíc světu zodpovědný Jeť básník nejvíc světu zodpovědný
za vše, co srdce cítí, ruka píše, dech, kterým každá sloka jeho dýše, toť světu on, ať šťastný juž či bědný.
Smí sochař, malíř býti nedůsledný, jen básník ne! Ta, z níž pít dávádává, číše,číše je duše jeho, a ta ve své pýše by nesnesla plášť klamu neprůhledný. Ne naději svou, bol, ne svoje štěstí, v něm každý pouze jeho život vidí, on vždycky lidstvu stojí na pranýři. A proto snad je nejbídnějším z lidí, však maják též, jenž v noci konec věstí, kam nejvíc v letu tlukou netopýři. 110