Jeť básník nejvíc světu zodpovědný

Jaroslav Vrchlický

Jeť básník nejvíc světu zodpovědný za vše, co srdce cítí, ruka píše, dech, kterým každá sloka jeho dýše, toť světu on, ať šťastný juž či bědný. Smí sochař, malíř býti nedůsledný, jen básník ne! Ta, z níž pít dává, číše je duše jeho, a ta ve své pýše by nesnesla plášť klamu neprůhledný. Ne naději svou, bol, ne svoje štěstí, v něm každý pouze jeho život vidí, on vždycky lidstvu stojí na pranýři. A proto snad je nejbídnějším z lidí, však maják též, jenž v noci konec věstí, kam nejvíc v letu tlukou netopýři.

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

488. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. EPILOG. (Jaroslav Vrchlický)
  2. XXXII.   Myslím, že malý Měsíček (Jan Neruda)
  3. None (Viktor Dyk)
  4. Štěstí a neštěstí. (Jaroslav Vrchlický)
  5. NOVELLA D’ANDREA (Božena Benešová)
  6. UMĚNÍ (Zikmund Winter)
  7. Já nejsem básníkem. (Adolf Heyduk)
  8. Šíp Amorův. (Jaroslav Vrchlický)
  9. LIDSKÉ ŠTĚSTÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  10. SONET O JEDNOM VEČERU. (Josef Lukavský)