Na poslední stránku knihy „Z mého herbáře“.

Jaroslav Vrchlický

Na poslední stránku knihy „Z mého herbáře“. – F. HH. –
Jak pěkně všecko tady srovnal v knížku, co nasbíral po žití pestré nivě; dle rodu určil vše a spravedlivě, žel, vína svého malou dal nám číšku. Jsa mudrcem nezapřel v sobě lišku, ať v život čile, v minulost zří snivě, ví, cokoliv nám dá, že vezmem chtivě, ať růže skvost neb prostou pampelišku. Teď slzu v oku, teď smích na tváři a všecko, čím jen život vře a bují, v tom jeho malém najdeš herbáři. Však něco že přec chybí, pozoruji: hloh s laurem – nač však toho tady třeba? trn dá mu svět a laur mu nedá chleba. 113

Kniha Sonety samotáře (1885)
Autor Jaroslav Vrchlický