Na poslední stránku knihy „Z mého herbáře“.

Jaroslav Vrchlický

Jak pěkně všecko tady srovnal v knížku, co nasbíral po žití pestré nivě; dle rodu určil vše a spravedlivě, žel, vína svého malou dal nám číšku. Jsa mudrcem nezapřel v sobě lišku, ať v život čile, v minulost zří snivě, ví, cokoliv nám dá, že vezmem chtivě, ať růže skvost neb prostou pampelišku. Teď slzu v oku, teď smích na tváři a všecko, čím jen život vře a bují, v tom jeho malém najdeš herbáři. Však něco že přec chybí, pozoruji: hloh s laurem – nač však toho tady třeba? trn dá mu svět a laur mu nedá chleba.

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

438. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Při pohledu na mé spící dítě. (Adolf Heyduk)
  2. Bláhová láska. (Josef František Karas)
  3. Ó, KDE JEN VIDÍM RŮŽI – (Josef Václav Sládek)
  4. MLADÉ HŘÍŠNICI. (Josef Merhaut)
  5. RŮŽE. (Josef Václav Sládek)
  6. Květ a plod. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Přípitek. (František Táborský)
  8. None (Alois Vojtěch Šmilovský)
  9. BLÍN. (Adolf Bohuslav Dostal)
  10. Růže. (Anna Simerská)