Při pohledu na mé spící dítě.

Adolf Heyduk

Čte duše moje v knize upomínek, ctě v památníku ztraceného jara: tak záhy sprchnul radostí mých vínek a níž a níž se kloní hlava stará. Aj nekloň se, ty stará moje hlavo, za vínek růžový ti vzrostla křídla a pohledneš-li na levo a pravo, tu kastalská ti všude kynou zřídla. Vždyť mládneš zas, kdy maličkou svou dceru znáti učíš svět a srdce knihu zlatou, a na ňadrech-li blažen při večeru tu svoji vílu hejčkáš boubelatou. Či netušíš, jak v ní se obnovuje zas mládí tvé, tvá láska, píseň štěstí? Věz, jeseň kmeni proto listy ruje, by pod ním zjara kvítí mohlo zkvésti! –

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

327. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BLÍN. (Adolf Bohuslav Dostal)
  2. Na poslední stránku knihy „Z mého herbáře“. (Jaroslav Vrchlický)
  3. U knihy pohádek. (Adolf Heyduk)
  4. Dva motivy. (Bohdan Kaminský)
  5. None (Alois Vojtěch Šmilovský)
  6. Bláhová láska. (Josef František Karas)
  7. NEZASPI! (Karel Skřivan)
  8. Ó neberte mi ideály moje. (Jaroslav Tichý)
  9. VI. V ZAMLČENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Hroby rodičův. (Adolf Heyduk)