U knihy pohádek.

Adolf Heyduk

Zde před mým zrakem ležíš, kniho stará, již jako útlý hoch jsem ondy čet’; mám čísti zas? Mé srdce divně hárá, hruď chvěje se, zrak plane, hoří ret, už po tobě má kleslá ruka sáhá; chce otevřít, a klesá zas a váhá. Jeť duši mé, jak vstoupiti by měla po dlouhém strádání v svůj dávný ráj: hned plápolá, hned jak by kameněla, hned jak by nový rodil se v ní máj; vše kvete v ní, jak dechem vesny nivy, však ne, vždyť dávno nevěřím už v divy. A přece otvírám ty listy hnědé a dychtiv čtu: „Byl jednou jeden král, ten dceru měl –“ Ó dost, mně tak se vede, jak u vlastního hrobu kdybych stál, a zase v knihu hlava má se sklání, leč nelze čísti pro slzy a štkání. Byl jednou jeden král... Ó znám ty zvěsti byl jednou jeden šťastný písničkář, leč není juž, co místo rosy štěstí žal neúprosný slzy hnal mu v tvář – dál nelze čísti v oné listů skrejši, vždyť otevřel jsem právě nejsmutnější! Zda pohádka či pravda je to čirá? ji druhdy rád a častokrát jsem čet’, leč nyní mi to staré srdce svírá, zrak mlží se a siný chví se ret a nemůž slovem od pohádky dál, vždy čte a čte: „Byl jednou jeden král –“

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

335. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Při pohledu na mé spící dítě. (Adolf Heyduk)
  2. None (Alois Vojtěch Šmilovský)
  3. X. Věst lítla světem dalekým (Vítězslav Hálek)
  4. Já čekám juž... (Bohuslav Květ)
  5. Z perlové šňůrky. (Václav Šolc)
  6. Dívce na Visle. (Antal Stašek)
  7. Bláhová láska. (Josef František Karas)
  8. Bylas jezerem, a já v něm plevou, (Josef Holý)
  9. XV. Nač dýl si ňádra ostřežit, (Vítězslav Hálek)
  10. Zapadlé hroby. (Adolf Heyduk)