Dívce na Visle.

Antal Stašek

My v života tom burném proudu se nesetkáme vícekrát; mne od tebe rmut na vždy dělí, a marně naděj srdci lháť. Jen jednu uroním ti slzu, a vložím do ní všechen bol, jenž nakupil se v hrudi valem, a lavinou mne kácí v dol. I ty mně jednu slzu věnuj, a posaď na Visly se břeh, plač do ní pláčem holubiným, svou slzu proudem téci nech. Mou v moře Labe odevane, tvou Visla smete v okeán, tam obě obejmou se bratně, a splynou v jedné kapky stan. Tu kapku oblak v sebe pojme, a vítr zanese ji zpět nad rodné tvojí půdy nivy, kde žití tvého teskní květ. Tam v háji jedno klidné místo, a konvalinky rostou tam – když slunko jarní v bor se noří, jest lásky nejkrasší to chrám. Ta slza kapka rosou skane v těch luzných dítek bílý květ, a rozechvěje k libé vůni jich něhu dychající ret.

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

358. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z perlové šňůrky. (Václav Šolc)
  2. 53. Pro mne jednou srdce věrné (Josef Kuchař)
  3. None (Alois Vojtěch Šmilovský)
  4. III. O blažený ten lásky zašlý čas při Tobě (Václav Šolc)
  5. Trpké štěstí. (Adolf Heyduk)
  6. Vzpomeň si v dáli. (Josef Kuchař)
  7. XV. Nač dýl si ňádra ostřežit, (Vítězslav Hálek)
  8. Bláhová láska. (Josef František Karas)
  9. Píseň. (František Serafínský Procházka)
  10. V stínech. (Růžena Jesenská)