VI. V ZAMLČENÍ.

Jaroslav Vrchlický

Sny spitá hlava na tvá ňadra klesla, jich lotosy ji kolébaly tiše, a z květů jejich etherické číše sen lásky ke mně jejich vůně nesla. Já plavec byl, jenž ztrativ obě vesla dá ku břehu, jenž věčným jarem dýše, se nésti proudem. Rci mi, v jaké říše mne ňader tvojich bujná vlna vznesla? Ó sladké dítě! jestli stud ti brání a růže svoje kol tvých hází skrání, já zaplaším jej zlíbaje tvé oči. Proč lekáš se? Tvůj černý vlas a dlouhý, jenž přes ňadra kol boků tvých se točí, rty mé již zná, ty motýly mé touhy.

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

38. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Bláhová láska. (Josef František Karas)
  2. Král – žebrák. (Adolf Heyduk)
  3. XX. (Démon!) (Antonín Jaroslav Klose)
  4. Z perlové šňůrky. (Václav Šolc)
  5. JEJÍ NOŽKY. (Adolf Brabec)
  6. None (Alois Vojtěch Šmilovský)
  7. Smí k Tobě? (Xaver Dvořák)
  8. II. Mila. (Jaroslav Vrchlický)
  9. BLÍN. (Adolf Bohuslav Dostal)
  10. Jednu kytku... (Růžena Jesenská)