Smí k Tobě?

Xaver Dvořák

Tvůj živný bok zem otvírá, zkad žene ruch života a poupě uzavřené květ sladký, který utajil se v mech; jak rosa s nebes růžových se řine zpěv skřivana juž, nežli odpočine luk v stinných kdesi lupenech. Ach, tomu kouzlu srdce neodolá, kdy sladký zjev Tvůj, nebes Paní, volá je ze snů říše k písni nejsladčí; ó žárem vzpláti zase v blahém štěstí, až k nohoum Tvým se v tichém letu vznésti, zda peruť touhy dostačí? Což chtěl bych písní vzletět jako jednou, kde slunce plá, kde hvězdy z rána blednou, kde trůn Tvůj hoří zlatý v červáncích; kde jako lilijové květy stkvělé se vznášejí kol Tebe archandělé a jako vůně písně jich. Slz tesklivých se oko neubrání, rty pohnou se jen v hořkém zavzdychání, když dávných dob těch duše vzpomene; ó Královno, již nad vše cením, jež vládneš místo žezla odpuštěním, smí k Tobě dítě ztracené?

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

134. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Mladé dívce. (Adolf Heyduk)
  2. Bláhová láska. (Josef František Karas)
  3. VI. V ZAMLČENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  4. 1. Tichý tis nad růži stíny sklání (Karel Hynek Mácha)
  5. XX. (Démon!) (Antonín Jaroslav Klose)
  6. Mé písně. (Josef Kuchař)
  7. Z perlové šňůrky. (Václav Šolc)
  8. V máji. (Adolf Heyduk)
  9. Zapadlé hroby. (Adolf Heyduk)
  10. Pozdrav Praze. (Herma Pilbauerová)