BLÍN.

Adolf Bohuslav Dostal

Jako nad troskami blín, na ovrubě snů a vznětů v duši mé se vypjal v květu pochybností bledý stín. Mdlivá vůně ze hlubin každou srdce pravou větu otráví, než tryskne k světu; zhořklou vůní zbyl jen blín. A přec znovu v prázdný klín květů svých si vínek pletu z posledních, jež zbyly mně tu. Ale k polibku tvých retů než jej podám, každý čin je jen hořkost, stín a blín.

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

318. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Slunce mi zhaslo... (Adolf Heyduk)
  2. VI. V ZAMLČENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Jdou postavy mou truchlou duší... (Adolf Heyduk)
  4. Z perlové šňůrky. (Václav Šolc)
  5. Píseň. (František Serafínský Procházka)
  6. None (Alois Vojtěch Šmilovský)
  7. Zajatý (Otokar Fischer)
  8. Klenot. (Adolf Heyduk)
  9. Při pohledu na mé spící dítě. (Adolf Heyduk)
  10. XV. Nač dýl si ňádra ostřežit, (Vítězslav Hálek)