Salve, lucru.

Jaroslav Vrchlický

Žhne slunce, zrak se darmo vzpíná k moři, to jako výheň, vítr nezavane, jak žhavé olovo to s výše kane, a noha v bílý, horký prach se boří. Jak neúprosně modré nebe plane nad ulicí, v klín jeho jak se noří tlum sloupů, portiky jsou vykládané, jak bílý plamen mramor jejich hoří. Nad atriem je nápis z mosaiky: ó salve, lucru! před mým zrakem prchá svět antických snů luzný, něžný, rosný. Za peníz všecko: laur i dívčí rtíky, mně zdá se člověčenstvo býti mrcha, jíž sup rve nitro – mamon neúprosný.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

643. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jasné, žárné odpoledne: ( H. Uden)
  2. HAVRANÍ KŘÍDLA. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Scherzo. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Svit nad vodou. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Od moře. (Růžena Jesenská)
  6. Lásko blažená. (Eliška Krásnohorská)
  7. Alelluja! (Jaroslav Vrchlický)
  8. U KRBU. (Antonín Klášterský)
  9. RÁNO V MOŘI. (Adolf Bohuslav Dostal)
  10. MĚSÍČNÝ SVIT. (Richard Weiner)