EPILOG.

Jaroslav Vrchlický

K své slávě básník byť byl apatický(J5f) jsa roven stromu jenž o listech neví(J5f) co spadly s něho byť dál svoje zpěvy(J5f) jak ptáče hvízdal vesele a vždycky(J5f) přec společný mu v tom je osud lidský(J5f) rád slyší potlesk hřmít a nerad hněvy(J5f) a když ne laur má aspoň snítku révy(J5f) rád v odměnu za zpěv svůj bukolický(J5f) Kdys ovšem za Orfeem všecko spělo(J5f) pták hádě kámen Básník doby nové(J5f) má skromnější a přece sladší věno(J5f) Když v cestu tmavou jedno dívčí čelo(J5f) plá jemu Splněni jste moji snové(J5f) mně v zpěv i srdce patříš ty má ženo(J5f)

Patří do shluku

astra, jeseň, podzim, podzimní, uvadlý, babí, listí, záhon, léto, akacie

147. báseň z celkových 227

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. INTIMNÍ. (Adolf Bohuslav Dostal)
  2. VE CHVÍLI APOTHEOSY. (Jaroslav Vrchlický)
  3. V. Causerie o jaru v jeseni. (Jaroslav Vrchlický)
  4. V DOUFÁNÍ. (Alois Škampa)
  5. V JESENI. (Josef Václav Sládek)
  6. JESEŇ. (Karel Babánek)
  7. RONDA. (Vladimír Frída)
  8. Vděčně. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Přítel Podzim. (Zikmund Winter)
  10. KDE NOCI MĚSÍČNÉ...? (Karel Babánek)