Tyrtaeus.

Jaroslav Vrchlický

Jak slad sen to je mys táhlo(J5f) Juž bylo pravdou po čem dlouho práhlo(J5f) tak dlouho osiře srdce je(J5f) Ve slzách štěs oči se stkvě(J5f) Noc přešla v mukách a teď na úsvi(J5f) smí tisknout k bouřným prsoum svoje (J5f) jest matkou ny bohům nevi(J5f) I ve snu ješ svoje vi(J5f) je tiskne usmí se v blahu(J5f) Teď hlasy slyší blíž u dveří prahu(J5f) a ne proč a hle stesk ji schvá(J5f) ty hlasy točí s ní svět do vrati(J5f) jednotli slova rozezná(J5f) chce vstát však sem na víčka tma(J5f) noc ulehla však hlas ten stále slyší(J5f) jak rozle se hroz jizby tiší(J5f) To děcko chorob jest hanbou otci(J5f) jak ve kon vzato buď a v noci(J5f) ve skalách utraceno na Taygetu(J5f) zdá se slunce že uhaslo světu(J5f) a čer prázd poušť že všady(J5f) V tom blíží se k ní stařec šedobra(J5f) tvář led bez soucitu k ní se nahne(J5f) a tu ruka po ti sáhne(J5f) a vyší je z jizby Klesla v mdlobu(J5f) Když přišla k so večer byl V tu dobu(J5f) zem halila se v neprůhled mračna(J5f) dešť bičoval ji vichrů smečka lač(J5f) se v lesích jejích rvala s divým jekem(J5f) s šakala vytím s drsným supa skřekem(J5f) Kol sebe hmatala však lože prázd(J5f) i proběhlo žíly chvě mraz(J5f) i vstala silou obrovskou a hbi(J5f) ven vyběhla šla hledat svoje (J5f) Žár vřel v prsou v hla jako va(J5f) šla s větry v boj a nevila tma(J5f) že kolem noc netila jak šlehem(J5f) ostrým tváře bije dešť šla hem(J5f) přes men hloží štěrk a mol le(J5f) cos hnalo ji a cos ji štvalo stále(J5f) dál do lesa přes vra skrz houš(J5f) Juž octla se na Taygetu kol v poušti(J5f) kde s vichrem v závod stromy praskace(J5f) ven z brloh štvaly hyeny a lvice(J5f) Cos těžkým křídlem kol hlavy letlo(J5f) cos plálo tmou to vlčích očí světlo(J5f) cos rvalo šat však se neulekla(J5f) cos za želo a z nohou tekla(J5f) tep krev a z čela též i z rukou(J5f) Jen všady hledala nechť tlukou(J5f) ji ve obličej větve sukovi(J5f) V noc volala Echo v skalách skry(J5f) s ní soucit majíc bol zavzdychalo(J5f) Ty lese slyš vrať mi skálo(J5f) mne vlku trhej bodej trne ost(J5f) jen vrať mi Zdá se mi že kostry(J5f) teď dotknula se moje noha v chvatu(J5f) To bylo co po něm státu(J5f) pouze vy tyrani a kati(J5f) z mé krve žilo na svém srdci hřáti(J5f) jsem chtěla je jak poklad zrak štěs(J5f) Jen tr zavál zapraskalo kles(J5f) a ohlas v skalách za těžce úpěl(J5f) Šla celou noc zrak je ve tmách ztupěl(J5f) a noha klesala juž každým krokem(J5f) Zas vzešlo jitro se řícím okem(J5f) zřel na zem Helios jež v perlách rosy(J5f) se chvěla po bouři zas do ko(J5f) pták s pís let a v kalich květu včela(J5f) a ona le hustým lesem spěla(J5f) Žár v prsou jejích štval ji neustá(J5f) Tu hle stanula za rohem skály(J5f) blíž jesky jež plna vonných dechů(J5f) svůj tma cen ukrývala v mechu(J5f) pod rozložitým jilmem v chladném stínu(J5f) Pan seděl Vykřikla hle na svém klínu(J5f) je houpal vesele a časem val(J5f) se s úsměvem mu v tvář a hlavou val(J5f) ku písni již mu hvízdal na píšťale(J5f) a smálo se a ručky ma(J5f) po hustých jeho vousech vztahovalo(J5f) ni stopy že by se ho ovalo(J5f) A matka klesla na kolena k bohu(J5f) vlas zcucha a zkrcenou nohu(J5f) mu ukazujíc lkala Vrať mi (J5f) On usmál se jak v sně roztrži(J5f) a pravil Věř mi v lesích líp mu bude(J5f) vím co srdce matky bíd chu(J5f) juž vytrlo ale budiž klidna(J5f) Jej vezme za své Příroda ta vlíd(J5f) když člověk zavrhnul jej Ona ti(J5f) je stej dob Naučím jej hráti(J5f) na píšťalu když tančí Oready(J5f) Les otcem bude mu vždy bude mla(J5f) budu s ním a Dionys a Rhea(J5f) V čas on se vrá vzpomeň na Tyrtaea(J5f)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 7
Celkem veršů: 96
Jamb: 96 (100 %)