VANA SPES.

Jaroslav Vrchlický

VANA SPES.
1-1„Tak jen mi ruku podej! – Za večera 1-2jest milo pod lípami seděti, 1-3jich vůně dýše z červnového šera, 1-4svět snů spí v každém poupěti; 1-5pojď, vzpomínek tam sladká klíčí sféra, 1-6a my je umíme již z paměti!“ 2-1Tak řek’ jsem, a vím, že mluvím k stínu, 2-2jen k fantomu svých smyslů vznícených, 2-3že lákám obraz tvůj jen na vteřinu, 2-4jak stíny Hellen u bran Stygických. 2-5Kde jsi?... Kde meškáš? – Z dálky klepot mlýnu 2-6a olší šum zní v snění mé jak smích. 3-1To dobře vímvím, a přece mně jest milo, 3-2se nechat klamem dále opřádat; 3-3má holubice, královno a vílo, 3-4a všeho cíle, co lze míti rád! 3-5Hleď, samé zlato s lip se na mne slilo, 3-6jak na tebe bych neměl vzpomínat! 55 4-1Ó naděje má, třeba marná, ave! 4-2Co může více smrtelník tu chtít? 4-3Zda rozpozná, co ryzí tu a pravé? 4-4Věř, Rozum spíš se mate,mate nežli Cit. 4-5Zas Naděj láká, zda-li marně? V tmavé 4-6tak houšti plotu světlošky zřím třpyt. 5-1A ten mne sílí, vede, ten mne těší, 5-2o této chvíli ztracené že víš; 5-3tak spory let zlých jediný mžik řeší 5-4a v posled hořkostí všech sládne číš. 5-5Ó, voňte, lípy!... V snů mých přízi věší 5-6se muška písně – čas, bych zmlknul již... 56