Nic a všecko.

Jaroslav Vrchlický

Kdys v dobách mládí, smělé děcko, jsi od Osudu chtěl mít všecko; po letech nedoufaje víc od Osudu již nechceš nic. Kdys jásal jsi a nyní kvílíš, teď nechceš nic – dřív chtěl jsi příliš, tak nevíš sám, co pravda, báj; – jest za vším v žití jinotaj. Nic nebo všecko sny jsou dětí; kdo moudrý, vybere si třetí, rád, spokojen, když rozum, cit z ničeho, všeho něco chyt’. Tu Horácova stará rada tě měkkou přízí obepřádá; též já jsem smával se jí dřív, než přísným prstem Osud kýv’. Vše nemůžeš mít, dost a mnoho dá Osud již, měj radost z toho, a dá-li ještě méně přec, nechť hořkou moudrost na konec!

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

93. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Nechtějte nutit srdce mé (Viktor Dyk)
  2. *** Ty světem tím jsi přešla jako dítě – (Josef Václav Sládek)
  3. PROLOGEM: (Jaroslav Vrchlický)
  4. NAČ PŘEMÝŠLETI?! (Jan Červenka)
  5. NOTTURNO. (Louis Křikava)
  6. DĚTSKÉ SNY. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Tak jako v lásce krásná Meluzína (Adolf Heyduk)
  8. TO PRCHÁ MLÁDÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  9. PODZIM (Karel Dostál-Lutinov)
  10. Věnování. (Alois Škampa)