Vzpomínka minulosti.

Jaroslav Vrchlický

Vzpomínka minulosti.
Ve plné sluneční záři se orel zastavil, zřel k zemi stopené v jasu, jak temným bodem byl, já pod ním s užaslou tváří – a oba pili jsme krásu, jíž zdroj se jezem rozperlil. Mou duší vzpomínka táhla na jakýs minulý stín, jak orel v mém jasu tkvěla, bod černý v zářný klín, však vyslovit ji práhla nadarmo duše, líp aby sjela, zkad přišla, do hlubin. Již orel v dálavě zmizel, však dotěrný vzpomínky hlod dál nad mým visí žitím jak černý utkvělý bod, jak orel v slunci, tu svízel, že visí, posud cítím, jak šlo by mi o život. 82

Kniha Tiché kroky (1905)
Autor Jaroslav Vrchlický