Vyznání.

Jaroslav Vrchlický

Že jsem z žití svého knihy vytrhnout list nedoved’, proto onen balvan tíhy, proto moře mojich běd. LehceTrhej!“ se to řekne, ale když jde srdce s tím, v první mžik se duše lekne, skutek v předsevzetí zdřím’. A tak s minulostí musím klidně dál se cestou brát, sýčka v nitru neudusím, neustane již tam lkát. Tak dny vcházejí, tak plynou a skoro tomu zvyk’, kráčet cestou nehostinnou v středu všecha poustevník. Jenom někdy zabouří to spící tůní mojich běd, vstává, co je na dně skryto, co jsem tenkrát nedoved’. Vracet k tomu se jest pozdě, jinačí to všecko dnes, znavený jsem chodec v hvozdě, na který se soumrak snes’. Ještě občas to jen trhne, všecko mohlo jinak být... jako v tůň se kámen vrhne a pak zas jest hlubý klid...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

864. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PLAVBA. (Ludvík Lošťák)
  2. Stýskání. (Josef Pachmayer)
  3. Naděje. (Václav Jaromír Picek)
  4. Nevěř více... (Růžena Jesenská)
  5. POPELEC (Xaver Dvořák)
  6. Noci na Arkoně. (František Táborský)
  7. Na vodách neklidu... (Bohuslav Květ)
  8. MOŘE. (Růžena Jesenská)
  9. DUŠE MÁ. (František Soldan)
  10. NA ÚTESU. (Josef Václav Sládek)