Píseň.

Jaroslav Vrchlický

Musí člověk hrstku štěstí stohem hoře vykoupit? Proč měl kvésti, když má v posled mřít? Jedna noc a tolik blaha! Po ní co dnů prázdných, pak žádná vláha, a jen kalný zrak! Musí všecko v žití běhu tak se neúprosně mstít, vášně v žehu pak se stále chvít? Nesčetné jsou vlny hoře, cestou přejde každý smích... Hleď, plá z moře ostrov blažených! Jednou jej se dotkne noha, jen když dosažen jest cíl, zapřeš Boha, ale víš, – tys žil!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

1067. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Mozartovi (Jaroslav Vrchlický)
  2. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  3. Juž dní se! (Xaver Dvořák)
  4. ***   Já v chvíli tu necítil více – závratným štěstím zmámený, (Vladimír Houdek)
  5. Příteli Jacintu Verdaguerovi. (Sigismund Bouška)
  6. Hvězdy. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Dante. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Příteli, když cestoval k moři. (Antonín Klášterský)
  9. DVĚ SESTRY. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Moře. (Jaroslav Vrchlický)