Siesta.

Jaroslav Vrchlický

Siesta.
Nech ňader bouř se zmírnit tiše, co pijem oba z lásky číše, co zulíbané naše rety se halí v kouř mé cigarety – já cítím úkoj s výše. Mně zdá se, veškerý ruch žití že zastavil se u nás náhle, jen arterií vlnobití jak jarní deštík půdě spráhlé se cítit v tichu duše dává, jak s jabloně, jež květy smavá, po lístku lístek opadává. Nech ňader bouř se zmírnit tiše pod mojí cigarety dýmem. Jsou atomy teď v styku přímém a duše k duši mluví s výše. Svět víc nám nedá, než co máme, to kámen, tam se všecko láme, buď ráda, že tak dřímem. 154

Kniha Tiché kroky (1905)
Autor Jaroslav Vrchlický