Odjezd mé dcery.

Jaroslav Vrchlický

Odjezd mé dcery.
Ty odjíždíš – v dál unáší tě chvat. – Proč při odjezdu myslím na návrat? Až vrátíš se zas v svitu sladších hvězd než plají, budu myslit na odjezd. Zda nejsem jak ten blázen, který měl vždy lepší nadějnaděj, do kopce když šel? Než s hory dolů když mu kynul svah, před příštím kopcem již jej schvátil strach. Ty odjíždíš – však v domov spěcháš zas. Mně stále jako bych tvůj slyšel hlas. A budeš pryč a já si pomyslím, že dobře tak, že za cílem jdeš svým. Že ráda máš jej, jak já svůj mám rád. – Ne na tvůj odjezd – myslím na návrat. 173

Kniha Tiché kroky (1905)
Autor Jaroslav Vrchlický