Hřbitov.

Jaroslav Vrchlický

Hřbitov.
Smutných sade! – Zvadlá tráva na pahrbcích nízkých kolem, jakby zvolna žloutla bolem pro ten život, jenž tam v hloubi pomalu se rozpadává. Cítíš sám, jak čas vše ničí. Však z té kolem žluté trávy – Ironie! – nový, smavý, jarem se zas život snoubí, v dlani samé Smrti klíčí. Tak jsme v posled vděčnou látkou všichni neznámému duchu; v klidu snění, v bouře ruchu v Smrti peň se život roubí. – Zkoj se moudrostí tou sladkou! 187

Kniha Tiché kroky (1905)
Autor Jaroslav Vrchlický