Hladké kužely skal hořeti v poledním slunci se zdály(H6f)
na špičkách k azuru vstoupat jakoby v tajemství bohů(H6f)
chtěly vniknouti úkradkem Do ticha mezi skály(H6f)
průvod velbloudů vešel do štěrku na kámen nohu(H6a)
kladli stoupali pomalu v dusném července žáru(H6a)
od břehů dálné Asie klenoty koberce perly(H6a)
byssu tkaniny vzácné a průsvitné nesly a pruty(H6a)
stříbra celistvé sloužiti mohly za králů berly(H6a)
v koších proutěných mezi hrby řidiči dromedárů(H7a)
v snění se houpali chvěl se jich závoj i turban žlutý(H6f)
Co chtěli ti mužové snědí od asijských břehů(Na)
za množství darů svých východní nádhery slyšet(Na)
Nač podnikli cestu svou dlouhou v nesmírném žehu(Na)
písku a slunce Nač z basaltů nechali na sebe čišet(Na)
chlad větrů s hadím sykotem táhlý a ostrý(Na)
Nač spěli pralesů vývratí kmenů jichž svítící kostry(Na)
v slunci se leskly příšerně na jejich dráhu(Na)
bez oasy oddechu svěžesti zdrojů až k tomuto svahu(Na)
za kterým Acheron zdálo se zívá tlamou svých stínů(Na)
kde nad ryhou do země hlubou a tmící se ve skalin klínu(Na)
nad husté kotouče par vsedá kněžka na tajemství prahu(Na)
Však v dlouhé zlaté posouny nedul jim zástup dnes kněží(Na)
v bílých řízách které splývaly ve stejných záhybech k zemi(Na)
vše dary přijali dnes slavně a němi(Na)
vedli v svatyň je dnes Pythie lauru kde svěží(Na)
žvýkajíc listy na trojnož sedala Leč kněžky tu není(Na)
a na skalách na lidech na věcích leží jen hluboké snění(Na)
Kdo poslal vás mužové tropů od Ceylonu ztracených pásem(Na)
co řekli jste kněžím ve svatyně delfické kobě(Na)
že sotva jste skončili vykřikli hrůzou a žasem(Na)
a k obloze že v nářku zvedali dlaně své obě(Na)
druh zmateně k druhu zřel zaleklý bez slova v mdlobě(Na)
To že jste slyšeli v poslední hodině z čistého azuru zníti(Na)
Jak možno to kolik set odtud mil znělo to stejně(Na)
u vás kdes v Delhi v aleji chrámu pěti set slonů(Na)
že cítili všichni Přestalo srdce světa teď bíti(Na)
krev žití se stavila v bouřném svém tluku a chvějně(Na)
spad se stromu pějící pták a z bystřic zpívaných tónů(Na)
se vyloudil nářek a pokřik Co jen se to stalo(Na)
I vy jste viděli stín jak nebem bezoblačným plynul(Na)
sta ruk jej démonských tkalo(Na)
na obrovský rubáš jenž ukryl tepny vše žití(Na)
a hlas zněl vodami nebesy hvozdy a ve skalách šinul(Na)
se ohlasem dunivým po klenbě oblohy bouřil a hynul(Na)
a pravil Velký Pan zhynul(Na)
Váš v Delhi velekněz ve chrámu pěti set slonů(Na)
že smuten od chvíle této v tmách hlavu sklání a věsí(Na)
K nám že posílá vás s velbloudy a darů směsí(Na)
nás jako stébla se chytá volaje Pomozte tonu(Na)
Vysvětlit neví si hlas ten mystický shůry(Na)
Za moudřejší klade nás a výklad od nás on žádá(Na)
co s čela mu nesejde více obrovský stín ten chmury(Na)
Ó mluvte a zadržte balvan jenž ohromný na hruď nám padá(Na)
že o skráň nám předtuch zlých tlukou si křídla zlověstné můry(Na)
Že Strach bledý a Úzkost jsou našimi hosty(Na)
Však dosti Nechte si dary a šperky a skvosty(Na)
a vraťte se kam chcete rty kněžky jsou němy(Na)
jako váš velekněz v rozpacích ona též dívá se k zemi(Na)
jen úpí a kvílí a šílí čas věšteb dávno již minul(Na)
neb velký Pan mrtev jest zhynul(Na)
Však neustali poslové z Delhi vztáhli své ruce(Na)
a k darům nám vlídná a mocná přidali slova(Na)
chtíc nechtíc musila Pythie vyjíti věštiti znova(Na)
i zřeli ji bledá bez síly příšerná v děsivé muce(Na)
na trojnož usedla ňadra jí pozvedla v křeči se prudce(Na)
však nevytrysk z trhliny skal dým obrovský v křeči(Na)
jen kněžce z hrdla dralo se úpění jakoby plynul(Na)
jí přes tvář Smrti stín Thanatos Zmítá se ječí(Na)
a slova poslední věštby té(Na)
Velký Pan zhynul(Na)
A rázem(Na)
se mrtva skácela v štěrku tříšť k trojnoži na zem(Na)
Teď teprv všickni cítili děsnou tu pravdu Pan zhynul(Na)
On života odvěký zdroj On otec stád všech i lidí(Na)
On jenž bedra svá přátelská kol všeho otcovsky vinul(Na)
jímž Helios povoz svůj skrz dráhu mléčnou v let řídí(Na)
On kypícím prsem jenž dívek a thyrsem Baccha všem kynul(Na)
ten velký Pan zhynul(Na)
Ten včerejšek dnešek a zítří(Na)
jenž srdce obrací a duše jítří(Na)
Odtáhlo z Delhi poselství v němém a bolestném žalu(Na)
netknuté zůstaly dary pak v jámu v skalách jež zela(Na)
uvrhli kněžku bohem svým zrazení kněží(Na)
jimž v stejný čas s oblohy polední stejná zvěst zněla(Na)
jak v Delhi lámovi ve chrámu pěti set slonů(Na)
div sami že nad tím nestrnuli v balvan a skálu(Na)
Cítili kosmu po páteři ledový zmaru mráz běží(Na)
a světem se rozprchli ptáci jak ve větrů podzimních shonu(Na)
věštírna zpustla jen zdroj jenž ve skalách plynul(Na)
sup který s olbřímích příšerných boků skal hýkal(Na)
čím isopu chvěla se třtina čím vichr vzlýkal(Na)
co člověk cítil a neřekl Velký Pan zhynul(Na)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
8 |
| Celkem veršů: |
92 |
| Hexametr: |
10
(11 %)
|
| Neurčeno: |
82
(89 %)
|