Světla a stíny.

Albína Dvořáková-Mráčková

Mnozí lidé – bez vší barvy – ani světla, ani stíny, jak by byli utvořeni z Adamovy boží hlíny. Druzí různé u protivě – mnoho světla, mnoho stínu – v nich člověka božskou krásu zřít i lidstva těžkou vinu.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

436. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. CO PAVĚD POVĚR svit mně, jenž nás zmát’? (Adolf Racek)
  2. SLOKY. (Antonín Sova)
  3. KONEC ASMAVETHŮV. (Rudolf Illový)
  4. LV. Takť člověk ve svém blouznění: (Vítězslav Hálek)
  5. LXVI. Člověk – nejvyvinutější (František Ladislav Čelakovský)
  6. Zákony věčnosti měří, (Josef Holý)
  7. XXXI. Již nevím, zda to sen či ne, (Vítězslav Hálek)
  8. O v skrytých dílnách příroda (Jiljí Vratislav Jahn)
  9. 243. Světlo. (Jan Petr Jordan)
  10. Do výšin nelze těžkou hmotu vzíti, ( H. Uden)