Sen do věčna je okno otevřené.
Ó jaké obrazy a perspektivy!
Ó jaké zázraky a jaké divy
ti otvírá, ký azur se tam klene!
To plná číše duši roztoužené,
to apokalypsy oř, jeho hřívy
se pevně chyť a vzletíš v cizí nivy,
kde prohlédne tvé oko zamlžené.
Sen věštec je a prorok, dívkou lepou
se sklání nad spícím a dá mu píti
chlad rajské vláhy, sladké zapomnění.
On křídly obdaří mu duši slepou,
že na mžik hmotu může zapomníti,
on světy otevře, zkad návrat není.