DLE TENNYSONA.

Jaroslav Vrchlický

Až smrt mne pochová, pak nad mým hrobem zastav slzí proud, přes moji hlavu nechoď, bláhová, nech tlíti prach, jenž toužil spočinout! Ať vítr hvízdá, čejka křičí tam – chci býti sám! Byl tvůj to hřích, či pobloudilý cit, já neptám se – tím bol můj nezhojíš; vem, chceš-li, jiného! Chci pokoj mít, mne bolí život již! Jdi, slabé srdce! hrob můj zanech tmám – chci býti sám!

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

1114. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Půlnoční. (Augustin Eugen Mužík)
  2. PÍSEŇ ZKLAMÁNÍ. (Karel Červinka)
  3. Útěcha. (Julius Alois Koráb)
  4. Pojď, lani uštvaná... (Augustin Eugen Mužík)
  5. O DUŠIČKÁCH. (Alois Škampa)
  6. NAD HROBEM ALFREDA DE MUSSET. (Antonín Klášterský)
  7. CHCI BÝTI SÁM. (Antonín Klášterský)
  8. TIŠE. (Josef Václav Sládek)
  9. XC THANATOS (František Zavřel)
  10. V mé celle. ( K. Egor)