VĚČNÝ ŽID.

Jaroslav Vrchlický

Dvě vrány to nesedly na skály; to s babiznou dědek se potkali. Záplata šaty a vřed každý oud. Tito dva budou žít až v poslední soud. On sluje „Isák putuj vždy dál!“ a ona „Bída sijící žal“. I řekla baba: „Odkud ty jdeš?“ a řekl dědek: „Co v světě chceš?“ Já putuji v den a putuji v noc, neb svého Boha jsem urazil moc. Já putuji v noc a putuji v den, trpím, co může snést člověk jen. Mnil jsem být nejstarší, jejž nosí zem, ty starší jsi, vidím teď, já nežli jsem. Ty děcko! Včerejšek matkou ti byl, tisíce let již mně za podíl. Adam když hřešil, mne zplodil hřích, prs Evy pila jsem u krbu jich. Pověz mi, matičko, kam tvůj krok jde? Pověz mi, babičko, co děláš zde? Jsem bída, synáčku, kam řídím krok, tam slyšíš nářky, zříš slzí tok. Já zdroj jsem veškeré hořkosti a matka veškeré špatnosti. Ty znáš mne jistě, neb mne zná svět za tolik a tolik tisíců let, Já předlouho již jej mučila, jej všecko jsem snášet učila. Jsi-li ty bída, pak tebe znám, vždyť tebe snáším po léta sám. Proč ale nejdeš k boháčům spíš, u chuďasů přece se nenajíš. Ti sami sousta nemají. Co mají, to sním jim potají. Však neboj se, přijde, přijde již čas, kdy sednu k bohatým, hojný kde kvas. A jakmile vejdu, zábavy dost, mne se již nesprostí – strašný jsem host. Ty stará mluvko, cár je tvůj šat, nepustí do vnitř tě, vyženou z vrat. Ti mají lokaje, sluhy a zbraň, věř, pouze chuďas ti platit můž’ daň. Dvě družky mám já, ty otevrou, to Rozmařilost a Lenivost jsou. Pryč, babice, táhni, mám z tebe děs, sám chci jít dále zítra jak dnes, nežli mne zemská pohltí prsť, se mnou jde silnější, boží to prst.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

čert, kapsa, huba, dělat, kousek, páter, koláč, omáčka, sedlák, vyndat

491. báseň z celkových 604

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Návštěva (Petr Křička)
  2. KLUK. (Antonín Klášterský)
  3. Jsou zde! (Petr Křička)
  4. XXVII. Mezi dva tenké buky (Vítězslav Hálek)
  5. Romance o kozách. (Josef Kalus)
  6. XIII. Naši staří říkali: (Jan Duchoslav Panýrek)
  7. Velký pátek. (Vojtěch Lešetický)
  8. XLVII. Dí převor k bohu na modlitbách: (Vítězslav Hálek)
  9. IN MEMORIAM. (Jan Červenka)
  10. Jak putovala hvězdička po světě. (Eliška Krásnohorská)