PÍSEŇ MARKÉTKY.

PÍSEŇ MARKÉTKY. (Francouzská.).
Dokavad jsem byla malá, na pastvu jsem sama hnala, teď však co jsem velká již, s hochy velikou mám tíž. Ráno travou plnou rosy běhají už za mnou bosi, každý nese bezdechý mišpule mi s ořechy. Jeden za ručku mne chytá, druhý vrkoče mi splítá, třetí, samá hubička, ptá se: Chceš mne, maličká? Kdybych řekla: Mám tě ráda, šel by za mnou; v domě váda povstala by z toho hned, macecha zlá jako jed. 25 Kdybych řekla: Nechci tebe, o vlastní bych přišla nebe, kdo pak mi je nahradí? Kdo mi ze vsi poradí? Věru, lepší malá býti a na pastvu sama jíti, nežli v tomto boji zlém, vyhýbat se hochům všem! 26