LHOSTEJNÝ MILÝ.

Jaroslav Vrchlický

LHOSTEJNÝ MILÝ. (Francouzská.)
Ty, horo, padni ve propast, ty vzpni se k výši, údolí, neb Madelon svou vidím pást beránky bílé na poli. Je pase, při tom z vřetena si stáčí hbitě tenkou niť, však vypráví mi ozvěna, že chytil jsem se v divnou síť. Bůh lásky, liška podšitá, cos do ucha mi našeptal, já za ní šel až do žita, s ní milenec tam jiný stál. Tu zachvěl jsem se bolestí, v mém srdci rostla hněvu bouř; jsou ženy naše neštěstí, jich láska jako z dýmky kouř. 27 Však zvyk’ jsem tomu, čert vem strast, i srdce víc mne nebolí. Ty, horo, padni ve propast, ty vzpni se k výši, údolí! 28