LESBIE. I.

Jaroslav Vrchlický

LESBIE.
I.
I.
Nad bohy větším zdá se mi být, kdo může, Lesbie, u tebe snít, zírat ti v obličej, na retů květ, poslouchat tebe a zapomnít svět!
Poslouchat sladký tvůj veselý smích, který mne zbavil v ráz všech smyslů mých. Lesbie! tebe zřít, tvůj hladit vlas, jazyk můj tuhne již, vázne mi hlas. Plameny běhají po mne a zvuk tajemný slyším a v tísni těch muk oči mé kalí se. Rci jen, ach, kam povede život můj? Kárám se sám. Nadarmo myslím na Illia pád, k čemu to ale vše v mysl si brát? Nad bohy větším zdá se mi být, kdo může, Lesbie, u tebe snít! 83