IV. IPSITILLA.

Jaroslav Vrchlický

IV.
IPSITILLA.

Mám-li přijít k tobě po poledni, buď hezky doma sama, zavři jizbu, ke mně sedni a nespoř rtoma! Nediv se, když tak mne dojme prudce tvé lásky vesna, že tvá ňadra zlíbám i tvé ruce, že příliš těsná bude toga mně – ach, léto s láskou tvojí, již kyne štěstí! Ten žár sálající velký, dvojí! To nelze snésti! 86