II.
NA VARUNA.
(II., 28.)
To moudré dílo A’ditja zářného
svou velkolepostí ať všecko předčí!
Od Boha, který oběť nad vše cení,
od Varuna si vyprošuji píseň.
Kéž, Varune, jsme šťastni v tvojí službě
tě velebíce svými chvalozpěvy!
Když přebohatá denně vchází Zora,
jak velebící ohně slavíme tě!
Buď s námi, vůdce, jenž máš reků mnoho,
buď s námi, pane obzorů všech dálných!
V druž přátelskou nás přijměte, ó bozi,
vy syni A’dity, jež nelze sklamat!
A’ditjas zachovatel pustil řeky,
ty po rozkaze Varunově plynou,
neumdlévají a se nezastaví,
jak ptáci vzduchem, rychle letí zemí.
95
Jak řetězu mne, Varune, zbav hříchu,
dejdej, zákona ať rozmnožíme pramen;
ať tkám-li zpěv, se nestrhá mi pásmo,
ať předčasně se nezničí tvar celku.
Zbav strachu, Varune, mne; do milosti,
ó svatý vládce, přijmi svého sluhu!
Jak provaz teleti mi sejmi úzkost,
ni okem nemohu hnout vzdálen tebe!
Ó nestihni nás zbraněmi, ó pane,
jež bídníky vše na tvůj rozkaz raní,
ať nejsme vyhnanci ze říše světla,
žít bychom mohli, rozptyl vrahy naše!
Ó mocný zrozenče, chcem jako dříve
i teď, i příště písněmi tě slavit;
Tvé věčné zákony, nezklamatelný,
na tobě tkví, jak na přepevné skále.
Mé hříchy zažeň daleko a nedej,
bych za jiného skutky snad měl pykat!
Zor posud mnoho nevzešlo nám, urči
nám, Varune, jich za živa se dočkat.
(Společně s Dr. Em. Kovářem.)